Hospodářstí, statek, farma - malý, velký?

Jsem na rozpacích..... Něco budujeme a to něco je legalizace prodeje výrobků z kozího mléka, kterého je pro nás už nadbytek, ale rozhodně ho není tolik aby z nás vznikl "podnik" , který své výrobky dodádává všude.....Věřím, že většina menších kozích farem to tak má. Ale již párkrát jsem se setkala s tím, že lidi očekávají velký statek, velké prostory, stroje - asi bych nebyla jiná - ale my takové štěstí neměli. Máme menší hospodářství s kouskem záhumenky za chalupou, chtěla bych víc - toužím po krásném velkém statku s uzavřeným dvorem, klenbama, nekonečnýma půdama, velikou maštalí.... Ale hrozně rychle "kořením" a nedokážu jen tak po těch 14 letech co jsme tu doma jen tak odejít do "většího"
Mám to tu moc ráda, plním si zde moje sny a snažím se je vpasovat do prostoru který máme. Vím, že víc jak 20 koziček na mléko mít nemůžu a možná je to dobře. Větší stádo by se stejně v jednom člověku zvládalo hůř a s mojím perfekcionismem .. si raději všechno dělám sama :D

A závěr? Naše holky jsou spokojené venku, ikdyž pastviny nepočítáme na hektary a tráva k nim musí dojít.....Sýrárnu budeme mít bez strojů a kdyby to šlo tak bych dělala sýry v měděném kotlíku na ohni, ale nevím proč s tím mají úřady problém :D Ráda bych dělala většinu hezky zdlouhavě rukama  - a myslím, že to mi právě umožňuje ten skromnější prostor kdy mám vše při ruce :)

Předení Vřesovky

Zase jsem zkusila upříst další plemeno ovečky z mojí sbírky. Tentokrát to byla Vřesová ovce. Je to asi nejhrubší vlákno které jsem se pokusila zkrotit. Přemýšlím jestli by se vůbec daly vlákna na něco použít, ale vždy když vezmu do ruky hotovou přízi vzpomenu si na drhané držáky zavěšených květináčů - tak pro nějaké dekorační pouze koukací využítí, kde je potřeba vysoká pevnost, ale možná i kouzlo hrubosti tvrdého přírodního plemene by to bylo ideální, ale upřímně příst bych to ve větším nechtěla .....

Učesaná podsada a pesíky

Troje tkaní a jedna chlupatá Andulka

S plnou hlavou plánů a cílů jsem se dala do tkaní tří projektů. Dostala jsem dvě tašky komerčních přízí, které snad od 70 let ležely nevyužitě ve skříni mojí mamky až jednou najdou své využití. Na moje pokusy s tkaním je to přímo ideální.
První měla být hodně vzdušná spíš krajková prostírka, ale praxe opět dopadla trochu jinak, ale i tak možná i trochu zajímavě :)

Velikonoce

Letos jsme si udělali, aniž bychom to předem propočítali, celé velikonoce v duchu líhnutí malých kuřátek. Každý rok jsme si kuřátka kupovali a něco málo vyseděly naše kvočny, ale tyhle jsou malinko jiné :) Není to zrovna přirozené, ale vyseděla je bedýnka... Jsou to naše první z líhně a mohla jsem je sledovat od úplného počátku vývoje. Musím říct, že jsem úplně fascinovaná, že za pouhý 3 týdny se stane zázrak a zevnitř naklove a rozlouskne skořápku malý mokrý tvoreček.
Proč jsme se vůbec rozhodli chovat kuřátka takhle "uměle"? Trochu se to ve mě pere, ráda bych to nechala vše na přírodě a když zavolá a kvočna zakvoká - jen se těšit a nijak nezasahovat. Ale holkám slepičím se do toho v dnešní době už moc nechce...
Radi bychom byli co nejvíc soběstačný a taky odmítám ještě někdy koupit kuřecí maso v obchodě. Po tom co jsme ochutnali co jsme si doma vychovali a nechali přirozeně dlouhou dobu vyrůst - už nikdy...