Jsem na rozpacích..... Něco budujeme a to něco je legalizace prodeje výrobků z kozího mléka, kterého je pro nás už nadbytek, ale rozhodně ho není tolik aby z nás vznikl "podnik" , který své výrobky dodádává všude.....Věřím, že většina menších kozích farem to tak má. Ale již párkrát jsem se setkala s tím, že lidi očekávají velký statek, velké prostory, stroje - asi bych nebyla jiná - ale my takové štěstí neměli. Máme menší hospodářství s kouskem záhumenky za chalupou, chtěla bych víc - toužím po krásném velkém statku s uzavřeným dvorem, klenbama, nekonečnýma půdama, velikou maštalí.... Ale hrozně rychle "kořením" a nedokážu jen tak po těch 14 letech co jsme tu doma jen tak odejít do "většího"
Mám to tu moc ráda, plním si zde moje sny a snažím se je vpasovat do prostoru který máme. Vím, že víc jak 20 koziček na mléko mít nemůžu a možná je to dobře. Větší stádo by se stejně v jednom člověku zvládalo hůř a s mojím perfekcionismem .. si raději všechno dělám sama :D
A závěr? Naše holky jsou spokojené venku, ikdyž pastviny nepočítáme na hektary a tráva k nim musí dojít.....Sýrárnu budeme mít bez strojů a kdyby to šlo tak bych dělala sýry v měděném kotlíku na ohni, ale
nevím proč s tím mají úřady problém :D Ráda bych dělala většinu hezky
zdlouhavě rukama - a myslím, že to mi právě umožňuje ten skromnější
prostor kdy mám vše při ruce :)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Nová vášeň ?
Zhruba před třemi týdny jsem měla tu krásnou možnost vyzkoušet si paličkování. Úplně žasnu jak je to všechno tak dokonale vymyšlené - od uz...
-
Již dlouho si pohrávám s myšlenkou, že bych se v tkaní chtěla posunout někam dál a ráda bych tkala něco složitějšího na vícelistém stavu. Bo...
-
Už týden hostíme v našem domě řemeslníky, kteří nám zde budují mojí vysněnou sýrárnu. Chodím nakukovat s radostí, obdivem i vnitřním nepokoj...
Ummmm, na ty sýry se mi sbíhají sliny!!!!
OdpovědětVymazatJe prirozene ze mladi hleda svoje hranice ale casto se i prebere....
OdpovědětVymazat